VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE

MŮJ ÚČET
27. prosinec 2017

Jana Uherová o letošním ročníku festivalu

„Za osmnáct let festivalu jsem asi třikrát pomyslně objela zeměkouli!“

V současné chvíli je už většina (především soutěžních) představení GRAND Festivalu smíchu téměř vyprodaná. Poslední volná místa však na vás stále ještě čekají!  Každým rokem se zkracuje lhůta, za kterou zmizí vstupenky na některé tituly, a já už dopředu můžu uhodnout, které to budou.

Letos jsme už podruhé zkusili nabídnout permanentky na celou soutěžní přehlídku a vyplatilo se to. Sice se v současnosti hodně vstupenek prodává přes internet, přesto se v den, kdy se spustí předprodej, postaví před obchodní oddělení fronta lidí, a mně to pokaždé dělá opravdu velkou radost!



Každoročně mi novináři a redaktoři kladou následující tři otázky: kolik komedií se „urodilo“ (a jestli vůbec), kolik jsem jich viděla a co nového může nový ročník přinést. Jsem ráda, že letos máme poměrně dost novinek, o které se s vámi chci nyní podělit. Tou největší a pro diváky asi nejzajímavější je, že se XVIII. ročník GRAND Festivalu smíchu bude odehrávat ve dvou částech – v zimě a v létě. V červenci se na pár dní otevřou brány našeho divadla, abychom pozvali obyvatele i letní hosty a návštěvníky Pardubic na několik divadelních představení a „site specific“ akcí. Tuto část festivalu bychom nazvali GFS – Summer Laugh (z angličtiny summer – léto, letní, laugh – smích, psina, legrace, zasmání). Myslíme si, že ani během letních prázdnin a dovolených by divadlo ve městě nemělo chybět a zároveň že v Pardubicích je i v těchto měsících dost potenciálních diváků. Pro děti (nejen) příměstských táborů připravíme divadelní dílny, exkurze, workshopy, pouliční divadlo i klasické pohádky, dospělé publikum si bude moci vybrat z několika večerních představení. Zvažujeme i účinkování na Kunětické hoře, i když jsou „open air“ akce velmi závislé na počasí, takže zatím nic neslibujeme.

Zimní (samozřejmě ta podstatnější) část festivalu bude mít také několik nových bodů. Odborná porota, která je jako hodnotitel vedle diváků a studentů nejdůležitější, se rozroste o nové členy. K stávajícím kritikům Janě PaterovéZdeňkovi A. Tichému přibyde recenzentka a PR Divadla v Dlouhé Karola Štěpánová, dramaturg Městského divadla Brno a pedagog JAMU Miroslav Ondra, který se v letech 2006-2007 účastnil GFS jako člen studentské poroty, a nejmladším porotcem se stane recenzent a překladatel Michal Zahálka. Všichni tři noví členové aktivně pracují v divadlech, mají velký přehled o tom, co se děje na divadelní scéně (jezdí po celé republice a účastní se nejrůznějších festivalů), ale především mají divadlo rádi. Věřím, že diskuse o komediích a smyslu festivalu získají nový dech a že budou inspirací do naší další práce.

Odborná i studentská porota se letos bude ve svém hodnocení více věnovat režii, a tak se budeme moci těšit na prvního režiséra či režisérku, který/rá si odnese Cenu za režii. Tím chceme této profesi vzdát hold a připomenout si její nezastupitelnost a výjimečnost.

Na Galavečeru smíchu pracujeme s hercem, režisérem a moderátorem Miroslavem Hanušem, který píše scénář a také bude večerem provázet. Na jevišti se objeví spolu s Janou Ondruškovou, Martinem Matejkou, hercem Divadla v Dlouhé, a dalšími kolegy z ostatních soutěžících divadel. Mirek má s naším festivalem spoustu zkušeností – jako herec i spolurežisér (vedle Jana Borny) několikrát hostoval v soutěži. Tentokrát bude jeho želízko v ohni ještě významnější, protože režíroval Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾, a tak se čistě hypoteticky může stát, že zatímco bude vyhlašovat jednotlivé ceny, nějakou si může i sám odnést. Taková situace by se ale nestala poprvé – pamatuji si, jak Martina Sikorová moderovala spolu s Alešem Hámou a Kristinou Jelínkovou Galavečer X. ročníku festivalu a zároveň získala Cenu za nejlepší ženský herecký výkon (za roli Evelyn v komedii Čistírna), i jak bylo velmi těžké udržet to v tajnosti až do večera, protože jsme ji chtěli překvapit. Nu, sama jsem zvědavá, jak budou porotci hodnotit a jak všechno dopadne. Věřte mi, že i když tuto práci dělám už téměř dvě desítky let, ani dnes si netroufnu odhadnout vítěze festivalu. A vlastně je to dobře, protože bych až do konce měla fandit všem souborům i jednotlivým hercům, neboť všichni z nich se snaží o totéž – dělat dobré divadlo, hrát smysluplné texty a bavit diváky.

Když se mě Mirek Hanuš zeptal, kolik jsem asi letos najezdila kilometrů za komediemi, tak jsem mu řekla, že je to tak nějak plus mínus osm tisíc kilometrů. „A to děláš už osmnáct let?“ zněla jeho další otázka. Uvědomila jsem si, že první roky jsem tolik necestovala, často jsem měla k dispozici jenom záznam představení, ale mnohem raději mám tu neopakovatelnou atmosféru při představení s diváky. Jejich reakce jsou také jistým vodítkem úspěšnosti a povedenosti komedie. Taky mi je mnohem milejší dívat se hercům do očí než mžourat na obrazovku přehrávače DVD. Takže i kdybych tehdy najela 4-5 tisíc kilometrů za sezónu, dává to dohromady kolem 120 000 kilometrů, to je, jako bych třikrát obletěla zeměkouli. Docela dost, že? Ano, dělat festival je výzva. Budu ráda, když u toho budu moci ještě nějaký čas být. Protože vedle té práce a cestování je to prostě zábava. Příjemnou zábavu i vám!
Jana Uherová

Dramaturgyně GFS Jana Uherová, foto Michal Klíma